Základní barvy

Přišlo to samo od sebe - kluci si chtěli malovat a potřebovali k tomu ode mě tempery, a jednu nezbytnou barvu - fialovou, jsme neměli. A tak jsme míchali barvy. 

Jeden den míchali ...

Další den si zkoušeli vzpomenout, jak to bylo

A benjamínek fakt nechtěl zůstat pozadu :))

Zkrátka naše škola má TŘI  žáky ;)

Odkazy 

Materiály ZŠ - české i cizí zdroje - všechny předměty od předškoláků po deváťáky

Veselá chaloupka - materiály učitelky prvního stupně ZŠ

Školáček

Pomůcky ZŠ Na Rovině

PePOUš

Země

"Špejhelník" pro batolátko

Tak trochu jsem se zamilovala do Montessori aktivit pro děti a dneska jsem je jednu aktivitu zkusila i s ročním Alexem ... a bylo to miloučké, jak se snažil špejle do cedníku zapíchnout :)

Pomůckový worskhop

Na začátku března jsem byla v "naší" škole Na rovině v Lázních Bohdaneč na pomůckovém workshopu. Bylo to úžasné, protože jsme tam byly jen čtyři, trvalo to celý den, a v klidu jsme si prošli spoustu pomůcek, se kterými se dá s dětmi pracovat. 

A tak jsem si pomůcky fotila a dělala si k nim poznámky a abych to neměla pořád jen v mobilu, tak si ty nejzajímavější tedy dám sem ;)

Bludiště 

Ideální pomůcka pro trénování jemné motoriky, kamínek zašitý pod šifonem projíždí cestu bludištěm. Doma jsme se inspirovali a manžel klukům ušil bludiště na lentilky :)) Takže narozdíl od toho vyfoceného, které je zašité celé, má násypku na lentilky a výstupní otvor. Sebík, ač sladkomil, si lentilky v klidu z bludiště vyvezl, Maxík, který na sladké moc není, z toho byl tak hin, že lentilku vycucal přes ten šifon :))

Prkýnka 

Tuhle pomůcku se chystám dětem vyrobit, protože je ideální na procvičování tvarů i jemnou motoriku. A přitom je to vlastně pořád hra :)

Logické řady

Číselná řada do dvaceti

Je to sada karet čtyř barev s čísly od 1 do 20. Na začátku se "vyloží" od každé barvy karta s číslem 11 a děti postupně, podle toho, co mají v ruce, karty přikládají, a to jak směrem nahoru, tak směrem dolů. Udělali jsme si doma vlastní karty a kluky to docela bavilo, jen jsem to trošku přešvihla s velikostí těch karet a byla ta řada příliš dlouhá.

Nakupování

Děti dostanou košík s nákupem, k tomu mají kartu s obchodem, kde je napsaná cena a mají za úkol z mincí vyskládat celkovou cenu.

Homemade korálky

V Montessori pedagogice se používají při výuce počítání korálky a takhle se dají nahradit domácí výrobou ze zažehlovacích korálků.

Nás to inspirovalo k tomu, že jsme tak vytvářeli některá písmena. Ale nejspíš si uděláme i ty počítací korálky :)

Matematické řády

Na pochopení principů řádů se v Montessori používá perlový materiál, ten je ale pro nás, abychom ho mohli používat pro více variant, finančně nedostupný. A tak je tohle aspoň malinká alternativa ;) Kartičky pro jednotky, desítky, stovky a tisícovky

Moudroviny

Každý občas zaperlí, a někdy je to dokonce i krapítek moudré, a někdy je to vtipné, a někdy je to ptákovina, ale něco na ní je. Tak si tu ta naše "moudra" budu archivovat.

"Je hloupost žít život, jaký žili tvoji rodiče. Ale žít život, jaký žil někdo jiný, to taková hloupost není, to se můžeš naučit něco novýho ..." Maxík, březen 2012

Úvahy na téma smrt a jak by nám bylo, kdybychom umřeli (únor 2012): 

Maxík: "Víš, tvoje tělo, to by umřelo, ale kousek tebe by tu byl napořád. Tvoje duše, ta by tu zůstala s námi, byla by smutná, že už nemá tělo, ale byla by tu pořád a byla by tu s námi. No a to tělo, to by se postupně vyvíjelo, až by se rozpadla kůže, pak by z něj zbyly jen kosti, pak už jen prach, a pak ani ten prach ne, ale ta duše, ta by tu byla pořád, někde s tvojí maminkou i s tvým prapraprapradědečkem. A jednou bysme se tam potkali všichni."

Sebík: "Já vím, jak by bylo mně, kdybych umřel ... mně by bylo blbě" 

" A Ježíš, to je zkratka k Bohu, on Tě tam odveze svým autem, víš"

"Takže ve mně je Bůh? Takže já jsem Bůh?"

"Kdo se oženil s Bohem? Boženka?" 

Maxík, srpen 2011

Větší než, menší než

Matematiku zatím dost vypouštíme, nemám z ní ten "správný" stres a obavy, že tady bychom snad byli pozadu. Ale když už jsme najeli na tu školu, tak tedy opravdově a dnes jsme se zabývali znaménky "větší než" a "menší než."

Nejdřív jsem Maxíkovi vyskládala za pomoci knoflíků, "drahokamů" a korálkového Montessori materiálu několik "příkladů," na kterých, jak jsem doufala, pochopí, cože ty divné zobáčky značí. Podle mých představ po chvilce pochopil, že na jedné straně je věcí víc, na druhé míň a že ty zobáčky s tím asi mají nějakou souvislost. A jak tu souvislost chytil, tak už jsme jeli příklady:

Šlo mu to překvapivě dobře a já použila "hlášku," že se z toho picnu... a pak jsem se "picala" celé dopoledne...

Nejdřív jen doplňoval znaménka k reálným věcem, pak doplňoval znaménka k číslům:

A nakonec k věcem a znaménkům doplňoval další věci tak, aby to bylo správně. 

A aby důvodů k picnutí nebylo málo, tak stejně bravurně všechno zvládnul i ten skřítek Sebíček... překvapuje mě čím dál víc. Práci dělá nadšeně a výsledek je vždy perfektní - dneska kupříkladu přiřazoval věci k číslům

a - a z toho jsem perplex totálně, dělal "dot to dot" spojovačku až do stovky... až na pár drobných chybiček daných nejspíš nedokonalou jemnou motorikou to dal skvěle :)) Jsem na něj hrdá.

Co se osvědčilo:

- na počítání jsou skvělé knoflíky a "drahokamy" neboli barevná sklíčka. Děti počítání s nimi baví a jsou tak akorát do ruky (a je to poměrně dost laciný způsob, jak jim zajistit hodně malých věcí).

- korálkový materiál "Montessori" - nemáme sice žádné drahé originální pomůcky, ale pár korun do barevných korálků jsme investovala a cítím to jako skvělý přechod od velmi konkrétních knoflíků k méně konkrétním "korálkům" na drátku a konečně pak k abstraktnímu číslu.

První čtení, to nic není

Ale je to obrovská dřina... aspoň já jsem měla ten pocit, že to bude to nejtěžší, co nás s Maxíkem čeká. Zkoušeli jsme ukazovat mu písmenka, zkoušeli jsme s ním každý den dělat jedno písmenko, zkoušeli jsme toho hodně...

Nic nezabíralo, Maxíkovi se písmenka pořád motala. Ač jsme se celý den věnovali jednomu písmenku - třeba L jako letadlo, druhý den byl schopný tvrdit, že je to V nebo R nebo Z, prostě jak mu to právě přišlo. A my tlačili a prudili a on se stahoval a nešlo to.


Až mě najednou cosi osvítilo a řekla jsem si, že když to nejde přes jednotlivá písmenka, třeba to půjde přes povolený "tahák"... a vytvořila jsem tahák - abecedu s obrázky.

A najednou, jako mávnutím kouzelného proutku si Maxík začal písmenka pamatovat a začal slova krásně skládat. Během jednoho týdne je schopný bez nápovědy (skoro bez ní, některá písmenka se přeci jen používají méně) přečíst spoustu jednoduchých slov. 

Začínali jsme skládáním slov z dřevěných písmen (Montessori pomůcka) a z pomocných "tahákových" písmen...

Tři dny nato si postavil hlavu a "taháková" písmena přestal používat a začal písmena číst ...

A jde mu to moc dobře. Začínám být mírný optimista a věřím, že do prázdnin číst bude.




Co se osvědčilo:
- dřevěná Montessori písmenka - Maxík z nich slovo nejdřív vyskládá podle předepsaného vzoru, a teprve pak je čte.
- "tahák" - udělala jsem kartičky ke každému písmenku, na kterých je písmenko a k tomu jednoduchý obrázek tím písmenkem začínající. Maxík si ze začátku tahákovou kartičku vždycky položil pod dřevěné písmenko, teď už většinou čte bez tahákových kartiček.
- snažím se mu psát smysluplné, lehce vtipné věty, aby ho zajímalo, co že to vlastně čte... vždycky trvám na tom, aby mi pak celou tu krátkou větu řekl a sám vlastními slovy vysvětlil, cože to znamená.


Co se neosvědčilo:
- zabývat se příliš grafickou podobou písmene - Maxík nebyl schopný udržet, o jaké písmeno jde... takže sice několikrát během dne vytvořil L, ale nebyl schopný říct, cože to vlastně tvoří, i když jsme mu to opakovali.


Na okraj
Sebík díky poslouchání toho, jak učíme Maxíka, chytá  ve svých čtyřech letech počáteční hlásky slov a dokáže podle nich určit, o jaké písmeno se jedná :)

Začínáme

Od 1. dubna jsme Maxíka definitivně stáhli ze školky, už to nemělo smysl, jen jsme ho každé ráno přemlouvali (anebo taky ne), aby tam šel, a on se každý den vracel o něco otrávenější. A tak jsme vpluli do naší domácí školy - prvňákem Maxík oficiálně bude až od září, ale mít strýčka, to se hodí. A hlavně - co bych tu s ním jinak dělala.

A tenhle blog, to je můj vlastní "deník" - asi to spíše bude občasník, můj sborník našich aktivit, co se osvědčilo, i co se naprosto neosvědčilo, a tak.